Monday, 2 February 2015

Co jsem v poslední době četla?

Ahoj.
 
Zima stále pokračuje, venku je bílo a na jaro to ještě dlouho nevypadá. Do toho všeho to s výhledem na práci u mě taky zatím moc nevypadá, ale co, nebudu se tím trápit. Těší mě, že se prodlužují dny, večer je už vidět o hodinu déle, v porovnání s prosincem. Všimla jsem si, že se stmívá v pět. Což je super. Ráno mi to moc rozdílné nepřišlo, ale je to možná tím, že docela vyspávám. Teď jsem si ale řekla, že s tím je konec a že opravdu začnu dodržovat nějaký pořádný režim. Docela těžké je vymyslet, co v tom režimu bude, když vlastně mám tolik volného času, ale žádné přátele a práci.
 
Ale ono se dá vždy něco najít. Jedna z věcí, z kterých mám radost je, že mám čas na knihy. Tady je ukázka těch, které jsem v poslední době četla. Všechny jsou super, každá je jiná, ale všechny mají něco společného. Humor, poutavost a takový ten smutný pocit, když je dočtete. Jakože to skončilo.  
 

Máte nějaké tipy na dobré knihy? Sem s nimi!
 

Bodlina

Friday, 30 January 2015

100 věcí, které mám ráda na Česku


 

100 věcí, které mám ráda na Česku

1.       Krtečka

2.       Ostatní pohádky

3.       Jídlo, hlavně utopence a svíčkovou omáčku

4.       Český jazyk

5.       Jana Amose Komenského

6.       Uzákoněné nejméně 4 týdny dovolené

7.       Dovolenou dostanete hned první rok práce

8.       České zdravotnictví – je kvalitní a nečekáte 4 měsíce na prohlídku

9.       Mateřskou a rodičovskou – v délce světový unikát

10.   Dřevěné hračky

11.   Historii

12.   Stará a krásná města a městečka

13.   4 roční období, která jsou vyváženě dlouhá

14.   Že v zimě není tma ještě v půl 10 ráno

15.   Že jsou v česku hory

16.   Že jsou blízko Alpy

17.   Pivo

18.   Cena piva

19.   Český humor

20.   Že se téměř všude dostanete vlakem nebo autobusem

21.   Ceny vlaků a autobusů

22.   Rozmanitost krajiny

23.   Syrečky

24.   Že je normální pít čaj

25.   Že je normální mít doma pračku (a ne ve sklepě domu)

26.   Že nemusím být boháč, abych mohla každý měsíc k holiči

27.   Že se nemusím bát vyjít večer ven

28.   Že se jezdí na vodu a je to vždy sranda

29.   Že na svatbě nejsou strááášně dlouhé proslovy

30.   Že se Češi rádi smějou

31.   Pelíšky

32.   Škodu

33.   Že jsme s ostatními vrstevníky měli všichni stejné hračky, když jsme byli malí

34.   Večerníček

35.   Teplé obědy

36.   Že nemusíš být boháč, aby sis mohl dojít na večeři do restaurace

37.   Že Češky jsou krásné a starají se o sebe

38.   Že Češky jsou emancipované, ale ne přehnaně

39.   Že máme studentské koleje

40.   Že vás málokdy vyhodí z hospody (z jakéhokoli důvodu)

41.   České tradice

42.   Že Češi všeobecně jsou pořádkumilovní

43.   Že to netrvá příliš dlouho, když chcete přejet z města do města

44.   Že máme vesnice

45.   Že nemusíte mít pořadové číslo, když jdete do lékárny nebo pekárny

46.   Že máme poměrně srozumitelný zákoník práce

47.   Český chleba a rohlíky

48.   Způsob, jakým zamykáme a odemykáme dveře

49.   Karla Čapka

50.   Že si umíme udělat z politiky legraci

51.   Že si umíme udělat legraci ze všeho

52.   Že nemáme příliš vysokou nezaměstnanost

53.   Že máme párek v rohlíku

54.   Pražský hrad

55.   Pražská zoo

56.   Že muži jsou muži a nemáte pocit, že jsou všichni gayové nebo metrosexuálové

57.   Že si chodbu v baráku vytřou lidi sami a nemusí za to platit nějaké firmě nehorázné peníze

58.   Že není zakázané pustit psa z vodítka

59.   Že se psi umějí chovat

60.   Že nemáme seznam zakázaných plemen

61.   Že si koupíte pivo nebo víno v normálním obchodě

62.   Že obchody nezavírají v 17 h a mají otevřeno i o víkendu

63.   Že banky, pošty a podobná zařízení pro lidi mají otevřeno i v jiné hodiny než od 9 do 16

64.   Že si můžeme vybrat dovolenou v postatě kdy chceme a neurčují nám termín nějaké unijní smlouvy

65.   Že když má někdo narozeniny, nevyzdobíme mu dort českými vlajkami

66.   Že je běžné mít wifi téměř všude

67.   Že se zouváme

68.   Že se jezdí vpravo

69.   Že třídíme odpad

70.   Že je normální jít ke gynekologovi jednou za rok

71.   Že se smí na dítě zvýšit hlas

72.   Že je školství zdarma

73.   Svobodná volba lékaře (není vám přidělen dle místa bydliště a tím to hasne)

74.   Svobodná volba školky, školy – stejný případ

75.   Vykání a tykání

76.   Že je v hospodách obsluha

77.   Že neplatíte každý drink hned, ale až pak vše najednou

78.   Že v mhd můžete vystupovat a nastupovat všemi dveřmi

79.   Mhd jezdí na čas a na každé stanici jsou jízdní řády

80.   Že oprava auta nevyjde na majlant

81.   Že si lidé před jídlem popřejí dobru chuť

82.   Že se lidé neberou příliš vážně

83.   Že se lidé každý rok nestěhují do „nového“

84.   Že ženy nešílí každý rok z toho, že nemají moderní trendy vánoční dekoraci apod.

85.   Že propíchnutí uší kvůli náušnicím není považováno za týrání dětí

86.   Že lidé umějí lyžovat, bruslit a plavat

87.   Že pokud někomu pošlete e-mail, dostanete odpověď v řádu dní

88.   Že jsou lidé docela upovídaní

89.   Že v televizi nejedou pořád dokola programy typu „Je mi 16 a mám dítě“ či „Příběhy chudáků přistěhovalců“

90.   Že vyslovujeme vše tak, jak píšeme

91.   Že umíme psát psace i tiskace

92.   Že jsme dobří v hokeji

93.   Že jsme vynalézaví

94.   Je normální jít si po práci posedět s přáteli

95.   Houbaření je národní sport

96.   Umíme šetřit a vyjít s málem

97.   Máme úsměvná příjmení

98.   Jsme pohostinní

99.   Ženy se návštěvníkům vždy omlouvají, že nemají napečeno a naklizeno, ačkoli mají

100.                       Je to můj domov

Thursday, 29 January 2015

Náhoda?

Minulý pátek jsem se šla projít do centra našeho městečka. Já nevím, zda název centrum odpovídá těm asi pěti obchodům, respektive jedné ulici. Neměla jsem žádný důvod, ale prostě jsem měla nutkání jít. Znáte to, jakoby vás něco postrčilo. Bloumám ulicí a projíždím věšáky s oblečením, které tady mají vyndané venku před obchody. Hlavně teď jsou všude slevy. Nic na sebe nepotřebuju, ale nedá mi to. Všechno oblečení je děsně studené, úplně se chvěju zimou, když si zkouším halenku. Brr, proboha, proč to mají venku???Však venku dnes mrzne. Nic nenacházím. Nebaví mě to. Ale aspoň jsem na čerstvém vzduchu, říkám si na utěšení. Pomalu se chystám vydat se zpět k domovu a co to...to snad není možný.

Slyším Češtinu. Nevěřím tomu, musela jsem se splést. A tak čekám a šponuju uši. A znovu, ta sympatická osůbka s kočárkem, která projíždí oblečení u sousedního věšáku mluví česky. Povídá si se svým dítkem. Mám neskutečnou radost, projedou mnou hormony štěstí a tep mi vyskočí asi tak na dvojnásobek. Kdo nežil v cizině, nepochopí...Začnu panikařit, musím se dokopat k oslovení, přeci si tuhle příležitost nenechám ujít. A tak se toho chopím. "Ahoj, ty jsi Češka?" a je to:-) Koukáme na sebe jako na zjevení. Mám ohromnou radost, vyměníme si pár vět, potykáme si a vyměníme si telefonní čísla. Zjistíme, že žijeme kousek od sebe a chodíme obě na stejnou jazykovku. Super. Odcházím domů a stále tomu nemůžu věřit.

Zrovna včera jsem měla fakt hodně velký splín a krizi, ze samoty, z toho, že mi chybí přátelé, práce a tak vůbec. Tohle mi opravdu musel seslat někdo hodný a odteď věřím na zázraky:-) A taky věřím na to, že by člověk měl poslouchat sám sebe a když máte nutkavý pocit něco dělat nebo někam jít, tak se poslechnout. Ono na tom něco bude a nikdy, NIKDY nevíte, kdy se stane něco, co třebas může docela změnit Váš život anebo alespoň minimálně pozměnit situaci.

Také jsem si uvědomila (opět), jak je důležité chodit mezi lidi, i když od toho vůbec nic nečekáte a vůbec, ale vůbec se vám třebas nechce. Z mé zkušenosti, štěstí se musí jít napřed. Alespoň trošičku. Kdybych ten den zůstala doma, neměla bych ani tušení, že tu nejsem jediná Češka. Inu, děkuji ti osude:-)

Zítra jdu k Šárce poprvé na kafe a už se hrozně těším, jako malá holka.

V cizině a samotě, na úplném začátku, si člověk uvědomí křehkost a vzácnost vztahů, přátelství, lásky a stane se pokornějším.

Važte si všech přátel, rodiny, jsou důležití.

Bodlina

Wednesday, 7 January 2015

NĚCO

Dnes jsem se rozhodla, že zase začnu malovat. U mě to znamená to, že jsem v minulosti namalovala jeden obraz. Obraz se jmenuje "Kladiva".

Dnes jsem si došla do města pro akvarelové barvy a takové to plátýnko. Koupila jsem si rovnou tři, protože počítám, že tahle vlna mé tvorby neskončí jen jedním dalším obrazem.

Pak jsem se do toho dala. Uklidňuje mě to a mám pocit, že jsem NĚCO vytvořila. Mám ráda hmatatelné výsledky. Navíc u toho zapomenu na to, že venku prší a tak celkově je to fajn.

Přípravy: štětce, barvy, paletka, kelímek s vodou, igelitový pytlík na pokrytí stolu.

Zvažovala jsem obléci se do igelitového pytle celá, ale pak jsem usoudila, že tvorba obrázku 15x15 cm nebude zas taková divočina.

Nu a pak jsem přemýšlela, co vlastně budu malovat. A tak jsem si řekla, že namaluju Rákosníčka.

Tady je.
Líbí se vám?


NIC


NIC
Věděli jste, jak je těžké nedělat NIC?
 
Ok also in English:-)
 
NOTHING
Did you know how difficult is it to do NOTHING?
 
 
 
 
 

Saturday, 3 January 2015

Spouse Programme


Hi,
X-mas time is over and after quite a long time I´m back and this time I´d like to write something about a special programme for accompanying spouses. This programme is available for all spouses of foreigners employed in Denmark.
I´ve joined this programme since I came to Denmark. I was offered this at the international citizen office while applying for residecne in Denmark.
 
 The Spouse Programme offers a number of job search related group sessions.  The sessions mainly address how to apply for a job in Denmark and provide a number of useful tools in relation to a job search.  Programme takes 6 months and is organised by „workindenmark“ organisation.
 
Part of the Spouse Programme are seminars:

·         CV and Cover Letter and individual feedback

·         Introduction to internships and wage subsidy

·         LinkedIn workshop

·         How to search for enterprises (How to approach the enterprises)

·         Job interviews

 I´ve attended all of them so far except LinkedIn seminar. I´m still not fully persuaded weather I really need it. Although everybody in Denmark is telling me that it´s super usefull here. At the moment I made myself LinkedIn profile. I´m not a big fan of this, but let´s give it a try.

 I found most of these seminars very good, especially CV and cover letter, where you get a help on how to write excellent CV and cover letter. Another one which was interesting was a seminar for job interview where we had actual interview and feedback on it. I was super nervous (more than in a normal interview) since there were other 8 people watching me all the time and giving feedback at the end. Super scary feeling for me but now I think it was a good experience.

 I´m impressed how Denmark is actively helping to immigrants to integrate into their society and honestly this didn´t exist in Finland at all. On the other hand, in Finland I found job after 7 weeks living there, here I´m already 3 months unemployed and doesn´t seem to be getting anywhere so far.

 Luckily Danish active integration system has another tool how to keep me occupied. I´m entitled to 3 years of FREE Danish language lessons. I can choose between day or evening courses, where the day courses are much more intense. They have overtalked me to join the day courses. Honestly, ….I feel like back at elementary school. Studying history of Denmark,geography etc. So not just a language. Three times a week, 8-14.

 The most important part of these activities for me  is to get connected, get some people to talk to, or at least to be around. NOT TO BE LONELY. My biggest enemy at the moment.
 
I hope you had a lovely holidays and wish you all the best to the year 2015.
Bodlina
 
PS: Add a photo to your CV if you don´t have it there yet, they say it looks good :-)

Sunday, 30 November 2014

Adventní věnec

Dnes je první adventní neděle.
A moje první adventní neděle v Dánsku.
 Rozhodla jsem se, že si ten dnešní den udělám náležitě speciální a v duchu předvánočních tradic jsem se dala do výroby adventního věnce. Začínám to považovat za svou tradici, jelikož loni jsem také věnec vyráběla. Vlastně dokonce dva, jeden doma a jeden v práci s dětmi. Vždy jsem byla přesvědčená, že jsem na ruční práce nešikovná, a proto jsem se nikdy ničeho takového záměrně neúčastnila. Až pak na vejšce přišly nejrůznější praxe v nejrůznějších zařízeních od psychiatrických léčeben po dětské domovy. A takováto zařízení, kromě jiného, dodržují tradice a tak se zde vyrábějí nejrůznější věci. Na Velikonoce se barví vejce, na Vánoce se vyrábí betlémy a adventní věnce. A asi zde je původ mému odhodlání, že budu tradice také trochu dodržovat. Navíc jsem si zde mohla spoustu věcí vyzkoušet a zjistila jsem, že to vůbec není špatné, že mě to vlastně baví a že z toho mám pak ohromnou radost.

Co taková výroba věnce, alespoň v mém případě obnáší?
  1. Tak zaprvé to chce najít tu krabici s věcmi z loňska a podívat se, co že to tam mám.
Nalezeno: tavící pistole, balíček skořice v celku, hvězdičky, 4 fialové svíčky, fialová stuha. Kousek zeleného drátu. To by šlo.
Nutno dokoupit: drát, serepetičky na okrasu a podklad pro věnec.
Dokoupeno: drát. Serepetičky neměly anebo byly šíleně kýčovité.
2. Za druhé potřebujete vyrazit do lesa.
Vybavila jsem se (moudřejší z loňska) nůžkami. Dnes bylo chladno, jen 2 stupě Celsia, proto jsem se pořádně oblékla (to už začíná ten dobrý pocit zadostiučinění, kdy jdete "lovit" a musíte pro to něco udělat). Vzala jsem si plátěnou tašku a vyrazila jsem do nejbližšího lesíka. je jich okolo nás spousta, najít větve nebyl problém. Cestou jsem ještě natrhala nějaké šípky a už jsem si to nadšeně šůrovala domů.
3. Za třetí si připravíte stůl.
Potřebujete staré noviny, vyndat všechny serepetičky a zapálit si svíčku. To pro svátečnější pocit. Ještě by bylo fajn si k tomu dát svařák. Já jsem si vystačila s kafem. Antti se mě zeptal, jestli s tím hodně nadělám. Asi měl strach, že bude muset zase vytírat. Moc se nechtěl účastnit výroby, zalezl si do pracovny a už jsem ho neviděla.
  4. Motáte a motáte. Lepíte a lepíte. Pálíte si prsty plastem z tavící pistole, ale fantazie jede naplno. Zapomenete na vsechny starosti.
5. Usmíváte se, dokázali jste to! Následuje chození po bytě s věncem a hledání toho nejlepšího místa.

6. Smetení odpadu a těšení se na zapálení první svíčky.
Hned mám Vánočnější pocit a také to tu krásně voní po jehličí. Neznám krásnější a svěžejší vůni.
Všem přeji krásný advent a radost při výrobě vašeho věnce anebo třeba pri jiných tradicích, které dodržujete vy.
Bodlinka